Schizofrenie – jak probíhá a co bychom měli vědět

Schizofrenii charakterizují příznaky jako bludy a halucinace. Pro pacienty je její diagnóza často velmi skličující. Je vůbec možné toto duševní onemocnění léčit?

Schizofrenie je duševní onemocnění, které řadíme mezi psychotické poruchy. Takzvané rozdělené myšlení, kdy lidé ztrácí kontakt s realitou, slyší a vidí to, co není skutečné a díky představám se chovají zcela neočekávaně a nepřiměřeně, se vyskytuje u 1% populace, tedy u každého stého člověka, rovnoměrně u žen i mužů. U mužů se nejčastěji projeví mezi 15 až 25 lety, ale u žen až ve věku 25 až 35 let. Toto epizodické onemocnění se objevuje během psychotických krizí neboli atak.

Mnoho podob schizofrenie

Příznaky a průběh nemoci jsou vždy trochu jiné. Projevují se pozitivní a negativní symptomy. Typické jsou zejména nápadné psychopatologické změny, jako poruchy myšlení s bludy, poruchy vnímání s halucinacemi a poruchy následného jednání. Projevuje se snížená schopností vnímat emoce a reagovat na ně, což se většinou projeví formou rozsáhlé sociální a pracovní dysfunkce. Schizofrenie se označuje i jako třetinová nemoc a pacienty dělí do tří kategorií.

• 1/3 schizofreniků se zcela vyléčí a vrátí k běžnému životu
• 1/3 pacientů se zlepší některé příznaky, ale neustále se vrací
• 1/3 schizofreniků má chronické příznaky a nereaguje na žádnou léčbu

Nejčastější příčiny schizofrenie

Přesné příčiny schizofrenie neznáme. Podstatou je narušená selektivita vnímání. Neustále na nás působí velké množství podnětů, ze kterých si vybíráme jen ty, co jsou pro nás důležité. Přirozená ochrana proti přetížení nedůležitými informacemi se ale u schizofreniků nevyskytuje. Vnímají vše kolem sebe, jejich mozek se s množstvím podnětů nedokáže vyrovnat a vytváří si vlastní přijatelnou realitu, což vede k bludným představám či halucinacím.

Pro vznik schizofrenie je důležitá určitá dispozice a spouštěč, který nemoc aktivuje. Může to být zvýšená hladina dopaminu nebo noradrenalinu v mozku, svou roli může hrát dědičnost a některá virová onemocnění poškozující mozek. Spouštěčem může být i alkohol, marihuana a další drogy. Vzniká i při zátěžových situacích, jako je úmrtí v rodině, nebo při nepříznivých okolnostech z minulosti, jako jsou problémy při porodu či narušená funkce rodiny.

Nejčastější příznaky schizofrenie

• jiné vnímání reality
• uzavření se do vlastního světa
• změny v osobnosti
• pozitivní a negativní příznaky musí trvat alespoň měsíc

Pozitivní příznaky schizofrenie – prožitky navíc

• bludy a mylná přesvědčené, která nelze vyvrátit
• sluchové a zrakové halucinace
• zmatené myšlení i řeč
• neúčelné a nepochopitelné chování

Negativní příznaky schizofrenie – nedostatečné prožitky

• abulie neboli nedostatek vůle a ztráta motivace
• alogie s vadou ochuzení řeči
• anhedonie neboli neschopnost prožívání radosti
• asocialita čili neschopnost vytváření sociálních vztahů
• apatie neboli otupělost a nedostatečné emoce

Druhy schizofrenie

• Paranoidní schizofrenie – ve vyšším věku – bludy a halucinace až s agresivním chováním
• Hebefrenní schizofrenie – u mladých lidí – poruchy chování, opožděná puberta, nezodpovědnost, nepředvídatelnost a přehnané sebevědomí
• Katatonní schizofrenie – vzácná, s poruchou motoriky, produktivní forma s dezorganizovanou fyzickou aktivitou a opakováním pohybů, stuporózní forma s částečným či úplným zastavením pohybu pod vlivem halucinací
• Simplexní schizofrenie – méně častý, u mladších lidí, se změnou chování, uzavíráním do sebe, ztrátou motivace, ztrátou emocí i hygienických návyků
• Reziduální schizofrenie – chronická, s atakami, emoční otupělostí, pasivitou, oslabením vůle, pomalým psychomotorickým tempem a samotářstvím s malou úspěšností léčby, s ústupem kognitivních schopností a ochabující pamětí
• Nediferencovaná schizofrenie – se směsí uvedených příznaků všech forem

Postschizofrenní deprese

Postschizofrenní deprese se často řadí pod schizofrenii. Depresivní syndrom se objeví po odeznění schizofrenní epizody. Poruchy emocí a nálady se projeví s mizejícími halucinacemi a bludy v podobě klasické deprese. Léčí se antidepresivy.

Diagnostika a léčba

Pro diagnostiku se používají různé testy, jako BITEPT, MENFIT či OSPAT. Podávají se psychofarmaka, nejčastěji antipsychotika neboli neuroleptika, potlačující činnost dopaminových receptorů, halucinace a bludy, upravující motoriku a působící proti depresím a úzkosti. Pokud pacient na farmaka nereaguje, dává se clozapin jako Leponex nebo elektrokonvulzivní terapie. Důležitá je psychologická a sociální intervence pro lepší fungování lidí ve společnosti.