Sacharidy – kde je najdeme?

Sacharidy jsou s bílkovinami a tuky hlavní živiny. Někdy se jim říká uhlohydráty či uhlovodany. Pro cukry se občas používá název glycidy. Složené sacharidy se uvolňují postupně, déle fungují a jsou lepší než jednoduché. Složené sacharidy mají i nízký glykemický index a hlad se dostaví až po delší době.

Sacharidy jsou skupina chemických látek a jejich základem jsou cukerné jednotky. Podle jejich počtu dělíme sacharidy na 3 základní skupiny, monosacharidy, oligosacharidy a polysacharidy. K nim přiřazuje skupiny složených neboli komplexních sacharidů.

• monosacharidy obsahují 1 cukernou jednotku, jde třeba o glukózu – hroznový cukr a fruktózu – ovocný cukr
• oligosacharidy obsahují 2 až 10 stejných či různých monosacharidů, jde třeba o sacharózu – řepný a třtinový cukr složený z glukózy a fruktózy, o laktózu – mléčný cukr složený z glukózy a galaktózy, o sacharidy v luštěninách – jako je rafinóza, stachyóza či verbaskóza, o galaktózu – tedy součást laktózy a mnohé další
• polysacharidy obsahují více než 10 monosacharidů, jako je škrob, celulóza, pektin či inulin

Složené sacharidy

Najdeme v zelenině, tedy i v bramborách, rýži, celozrnných těstovinách a pečivu, ovesných vločkách, jáhlech či pohance. Zasytí na delší dobu. Složené neboli komplexní sacharidy obsahují i jiné sloučeniny, jako bílkoviny a tuky, řadíme sem tedy i polysacharidy.

Jednoduché sacharidy

Najdeme v cukru, ovoci, medu, mléku, cukrovinkách i sladkých nápojích. Zasytí jen na krátkou dobu. Takto označujeme také monosacharidy a oligosacharidy.

Co je to cukr

Podle naší legislativy je sacharid jakýkoliv cukr metabolizovaný člověkem a je využíván jako zdroj energie. Řadíme sem i polyoly, tedy alkoholické cukry, jako je sorbitol, xylitol či mannitol. Pak monosacharidy, tedy glukózu a fruktózu, ale i disacharidy, jako je sacharóza a laktóza, díky sladké chuti. Nevyužitelné sacharidy jsou vláknina, tedy celulóza a pektin.

Sacharidy

Sacharidy jsou základní složkou stravy. Měly by tvořit 55 až 60 % celkového energetického příjmu. Obzvláště cukry přidávané do cukrovinek a potravinářských výrobků je třeba omezit. Spotřeba cukru je u nás 2x větší než tolerovaných 60 g za den. To je třeba v 600 ml limonády.

Sacharóza

Nejběžnější jednoduchý sacharid neboli cukr je sacharóza. Vyrábí se z cukrové řepy a cukrové třtiny. Jde o stolní sladidlo, přidává se do pečiva, cereálií, cukrářských výrobků, cukrovinek i nealkoholických nápojů. Cukr se někdy nahrazuje glukózovými či glukózo-fruktózovými a fruktózo-glukózovými sirupy. Jde o rozštěpenou sacharózu se stejným významem ve výživě, jako má cukr.

Další druhy sacharidů

• Glukóza a fruktóza jsou v sirupech, medu, ovoci, zejména v hroznech. Liší se množstvím.
• Laktóza je v mléce, kde je jí asi 4,7 % a v různém množství je v mléčných výrobcích.
• Polysacharidy neboli složené sacharidy či škroby jsou hlavní složkou obilovin, luštěnin a brambor.
• Nestravitelné polysacharidy tvoří vláknina, jsou v ovoci, zelenině, luštěninách a houbách, výrobcích z tmavé a celozrnné mouky, tedy pečivu, v ovesných vločkách a často v cereáliích.

Další formy slazení

• Hnědý cukr je nerafinovaný cukr s malým množstvím minerálních a chuťových látek.
• Med je směs fruktózy a glukózy s malým množstvím dalších cukrů, vitaminů, minerálů, chuťových a dalších látek. Působí v podstatě jako cukr.
• Javorový sirup je roztok sacharózy, tedy cukru a malého množství vitaminů, minerálů a chuťových látek.
• Melasa někdy obsahuje zbytky agrochemikálií a mikroorganizmy, má výraznou pachuť.
• Náhradní sladidla jako aspartam, acesulfam, cyklamáty, sacharin, sukralóza, steviolglykosidy a polyoly, kam patří sorbitol, xylitol či mannitol. Měly by mít téměř nulovou energetickou hodnotu. Neomezují ale chuť na sladké, mívají pachutě, nevhodně působí na mikroorganizmy v trávicím traktu a často jsou tělem špatně stravitelné.